Přinášíme vám souhrn toho podstatného, o čem se psalo v českých médiích o tématu PROPTECHU, pronajímání, realit a developmentu. Každý týden pro vás připravujeme výběr těch nejdůležitějších článků, ke kterým přidáváme krátkou anotaci a odkaz na původní zdroj.
Týden od 17. února 2020
Pražští strážníci budou spolupracovat na řešení problémů okolo Airbnb s kontrolory z magistrátu
Vedení Prahy plánuje spolupráci s městskou policií, při řešení problémů v souvislosti se sdíleným bydlením typu Airbnb. Strážníci městské policie nahlásí každý incident na příslušný úřad městské části a magistrát. Město a radnice pak na místo vyšlou úředníky, kteří zkontrolují, jestli jsou hrazeny poplatky za ubytované hosty, zda mají majitelé povolení pronajímat byty, apod. Konkrétní podoba spolupráce je v řešení. Problémem je, že strážníci se často ani nedostanou do domu, odkud je incident hlášen. Situaci komplikuje také anonymita vlastníků, případně firem, které byty pronajímají.
Město chce prosadit novelu zákona o cestovním ruchu. Na jejím základě by živnostenské odbory měly kompletní informace o pronajímání bytů a bylo by dále možné poskytnout tyto informace dalším dotčeným orgánům.
Díky novele živnostenského zákona by města mohla nařízením regulovat pronájmy typu Airbnb, a to například omezením počtu dní v roce, kdy lze byt pronajmout, nebo maximální možný počet ubytovaných osob v bytě.
Dalším opatřením je posílení pravomoci vlastníků ostatních bytů v domě a společenství, kdy by majitel musel mít jejich souhlas s krátkodobým pronajímáním.
Jedním z návrhu je také úprava stavebních předpisů, resp. zpřísnění podmínek pro byty využívané ke krátkodobým pronájmům, kdy by musely splňovat stejné normy co se týká bezpečnosti a požární ochrany jako hotely.
Aktuálně je v Praze evidováno přes Airbnb 13 116 nabídek ubytování. Z toho majitelé v 84 procentech případů nabízejí celé byty. Nejvíce nabídek ke krátkodobému pronájmu je na Novém Městě, a to 2990.
Vznik ostrovních domů v Česku brzdí předpisy. O energeticky soběstačné budovy je přitom zájem
Domy, které si vyrábí energie samy, šetrné a ekologické, obejdou se bez elektráren a připojení na vodovod. Přesto poskytují stejný komfort jako standardní obydlí. Místo odběru elektřiny vyráběné v elektrárnách spoléhají ostrovní domy na obnovitelné zdroje, především na solární panely umístěné na střechách. Vodu berou ze studní nebo deště a odpady řeší pomocí vlastních jímek. Vytápění je ale zajišťováno kotlem, což může dle druhu paliva zvyšovat uhlíkovou stopu. Dalším rizikem je, že v českých podmínkách nemusí sluneční záře stačit na pokrytí celoroční spotřeby energií. Alternativou pro takový případ může být benzinový nebo naftový generátor, který je ke svému okolí rovněž nešetrný.
V Česku by tento typ domů chtěla postavit například stavební společnost Wirtuuu. Původním plánem bylo vystavět 50 - 80 takových domů ve středních Čechách. Prozatím byl tento plán odložen především kvůli předpisům, které vyžadují po novostavbách připojení na energetické sítě. Stavby musí být podle jejich druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo veřejný vodovod, na rozvod vody pro hašení požárů nebo na energetické sítě. V případě ostrovních domů je zásadní sousloví "podle druhu a potřeby".
Zákon zkrátka s ostrovními domy nepočítá a ministerstvo pro místní rozvoj zatím změnu nechystá. Podle MMR je možné ostrovní dům postavit již nyní při splnění několika podmínek. Ministerstvo tvrdí, že je zásadní, aby ostrovní dům splnil hlavně požadavky na bezpečnost, zdravé podmínky a životní prostředí.
Podle zástupců společnosti Wirtuuu záleží především na úřednících, kteří rozhodují o tom, zda je možné dům postavit. Ti tomu nemusí vyloženě bránit, ale někteří mohou mít problém vzít na sebe odpovědnost projekt schválit," říká Jakub Brandalík z Wirtuuu.
Byty, které plánuje postavit společnost Wirtuuu, budou zahrnovat pokročilejší hi-tech technologie. Firma spolupracuje například s Vysokým učením technickým v Brně na zdokonalení technologie na likvidaci odpadu. Cílem je vytvořit systém, kdy by odpad požíraly bakterie, případně by byl využitelný na ekologickou výrobu tepla.
Cena jednoho rodinného domu se má pohybovat kolem 30 milionů korun. V případě luxusnějšího designu vyšplhá dokonce přes 100 milionů.
Úroková sazba hypoték v lednu vzrostla po 11 měsících poklesu. Zájemců o půjčku na bydlení stále ubývá
Průměrná úroková sazby hypoték byla na minimu v prosinci 2016, a to 1,77 %. Od té doby většinou rostla. V loňském roce během prvních 11 měsíců postupně klesala průměrná úroková sazby hypoték.
V prosinci 2019 činila 2,34 %, v lednu 2020 pak stoupla na 2,36 %.
V lednu 2020 bylo sjednáno 6491 hypotečních úvěrů v objemu 16,88 miliardy korun. Oproti prosince 2019 to je o 583 méně hypoték v objemu přes 1,1 miliardy korun méně. Leden je bývá tradičně jedním z nejslabších měsíců v roce. Tento útlum má souvislost s vánočními svátky, díky kterým je
v prosinci podáno méně žádostí o hypoteční úvěry.
V první polovině roku 2019 došlo k propadu hypotečního trhu, který byl způsoben předzásobením po zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték v říjnu 2018. Ve druhé polovině loňského roku se objemy poskytnutých hypotečních úvěrů dostaly na běžné úrovně let předchozích.
Stálý výrazný růst průměrné výše hypotéky souvisí s rostoucími cenami nemovitostí. Loni nemovitosti zdražily o šest procent. Průměrná hypotéka v lednu se zvýšila proti loňskému roku o deset procent. Další zvyšování hypotečních sazeb na sebe zřejmě nedá dlouho čekat.
V Praze začala akce proti Airbnb v bytě pronajatém přes Airbnb. Dorazil i primátor Hřib
Minulý víkend proběhl v jednom z pražských bytů happening kolektivu Stop Airbnb zaměřený proti platformám pro krátkodobé ubytování. Byt si organizátoři pronajali přes Airbnb.
Záměrem této akce bylo více rozdmýchat aktuální debatu o tom, že historické centrum Prahy se čím dál více proměňuje v místo pro turisty a místní sousedské komunity mizí.
Během víkendu byla akce přístupná i veřejnosti. Na zahájení se objevil i primátor Zdeněk Hřib. Uvedl, že město pracuje na prosazení změn legislativy, aby bylo možné vymáhat pravidla, která pronajímatelé často nedodržují. Primátor mluvil o snaze prosadit na ministerstvu pro místní rozvoj čtyři opatření, která mají vést k lepší vymahatelnosti existujících pravidel. Zásadní je podle něho povinnost platforem informovat samosprávy o bytech, které jsou přes ně pronajímány.
Vedení Prahy chce dále prosadit možnost samospráv nařízením regulovat služby na svém území, jako například stanovení maximálního počtu dní v roce, kdy je možné byt pro krátkodobé ubytování využívat. Efektivním opatřením podle města je i posílení pravomocí vlastníků ostatních bytů a společenství vlastníků tak, aby majitel bytu sloužícího ke krátkodobému pronajímání musel nejdříve získat jejich souhlas. Posledním navrhovaným opatřením je úprava stavebních předpisů tak, aby byty trvale využívané ke krátkodobým pronájmům musely splňovat stejné normy co se týká bezpečnosti a požární prevence jako hotely.
Moc jsme se nevyspali, byl hrozný hluk. Protestující nocovali v pražském bytě od Airbnb
V jednom z pražských bytů pronajatém přes Airbnb se minulý víkend konal protest proti Airbnb. Akci pořádal kolektiv Stop Airbnb. Většina organizátorů bydlí v centru Prahy a nárůst turismu pociťuje na vlastní kůži.
Jeden z členů Stop Airbnb uvedl, že v noci byl v domě hrozný hluk z okolních bytů způsobený dvěma skupinami turistů, které v domě přespávaly.
Byt, ve kterém se protest konal, se nachází v centru Prahy, v domě s celkem 16 byty. Podle organizátorů akce jsou jen 3 z bytů obydleny trvale, zbytek je nabízen pro krátkodobé ubytování.
Členové Stop Airbnb si vyzvedli klíče od bytu v kanceláři pronajímatele, který má vlastnit desítky dalších bytů. Po odchodu z bytu tam pak klíče jen nechali. Snaha pronajímatelů vyhnout se osobnímu kontaktu je v rozporu s původní myšlenkou Airbnb, kterou bylo sdílet s někým svou domácnost a ukázat mu město z pohledu někoho místního, řekl jeden z členů Stop Airbnb.
Na akci se přišlo podívat několik desítek lidí, z nichž měla řada špatné zkušenosti s Airbnb. Ty se týkají především zvýšeného hluku, pohybu cizích lidí po domě, kteří se neustále střídají, lidé si pak přestávají připadat jako doma. Padla i zmínka o drahých podnicích a obchodech, které vznikají a cílí primárně na turisty. Tyto podniky vznikají na úkor starousedlíků, pro něž nejsou dostupné.
Podle informací magistrátu se v Praze ke krátkodobému ubytování využívá přes 13 000 bytů a 84 procent z nich je v nabídce jako celé jednotky. V historickém centru jde až o čtvrtinu bytů. Vedle Airbnb působí na českém trhu třeba Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals a Vrbo.
Praha si sama určí počet stavebních úřadů, stojí v návrhu zákona
https://www.e15.cz/domaci/praha-si-sama-urci-pocet-stavebnich-uradu-stoji-v-navrhu-zakona
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se před několika týdny dohodla se zástupci obcí
a premiérem Andrejem Babišem na změnách ve stavebním zákoně. Ty ovlivní počet stavebních úřadů v Praze.
Původně mělo stávajících 22 stavebních úřadů na městských částech nahradit deset úřadů spadajících pod státní stavební úřad. Nově si počet stavebních úřadů na svém území určí pražský magistrát. Nyní se čeká na schválení zákona. Ministryně Dostálová se rozhodla, že přibližně ve čtyřech stovkách obcí budou i nadále stavební úřady spadat pod radnice, stát bude nadále řídit nově vytvořené krajské stavební úřady a nejvyšší úřad. Pro hlavní město to znamená dvouúrovňovou stavební správu, a to úroveň krajskou a místní. V hlavním městě by měl také fungovat krajský stavební úřad a sídlit by zde měl i Nejvyšší stavební úřad. Magistrát zatím nemá jasno v tom, zda zachová stejný počet stavebních úřadů na městských částech jako doposud, nebo zvolí jinou strategii.
Nárok na dostupné bydlení získá více lidí, schválila vláda
https://www.e15.cz/domaci/narok-na-dostupne-bydleni-ziska-vice-lidi-schvalila-vlada
Počet těch, kdo budou mít nárok na dostupný byt, se má zvýšit. Nově se bude posuzovat průměrná mzda, nikoli životní minimum, jako tomu bylo dosud. Změnu schválila na návrh ministerstva pro místní rozvoj vláda.
Podle stávající právní úpravy je poměrně úzká cílová skupina. Nárok na sociální byt má nyní domácnost, která nemá šanci sehnat běžný byt a s příspěvkem na bydlení po odečtení normativních nákladů jí nezbývá 1,6 násobek životního minima, které se nezměnilo od roku 2012. Pro samotného dospělého činí 3 410 Kč, pro děti a další dospělé v rodině je nižší. Po růstu mezd a důchodů řada lidí už na pomoc nedosáhne. Nově by sociální byt mohli dostat ti, jejichž příjem nepřesáhne 0,6 až 1,2 násobek průměrné mzdy podle počtu členů domácnosti, čímž se okruh příjemců rozšíří.
Obce budou nově moci budovat dostupné a sociální byty také v rodinných domech.
V domech s více než 6 sociálními byty bude místnost pro domovníka nebo sociálního pracovníka. Nyní mohou obce zřizovat byty v budovách, které se aspoň rok na bydlení nevyužívaly. Podle novely má stačit, jestliže nebudou užívané k bydlení v době podání žádosti o peníze.
Na stavbu sociálních bytů poskytne stát obcím stoprocentní dotaci. Jde však maximálně o pětinu bytů v konkrétním domě. Na zbytek bytů si může obec vzít buď zvýhodněný úvěr z fondu bydlení, nebo komerční úvěr.
„Mamahotel“ chceme ideálně opustit v pětadvaceti, tvrdí průzkum
https://www.e15.cz/finexpert/bydlime/mamahotel-chceme-idealne-opustit-v-petadvaceti-tvrdi-pruzkum
Tři čtvrtiny Čechů se shodují na tom, že bydlet u rodičů po třicítce je divné. Nicméně dosáhnout na vlastní bydlení není vůbec jednoduché.
9 z 10 mladých lidí považuje za ideální věk k osamostatnění se 25 let. V tomto věku se ale od rodičů odstěhuje jen 7 z 10. Příčinu jsou mimo jiné stále rostoucí náklady na bydlení. Drahé je však i nájemní bydlení.
41 % mladých Čechů počítá s pomocí od svých rodičů. 79 % si myslí, že v mladým lidem by měl pomáhat především stát, obce nebo zaměstnavatel. 7 % neočekává pomoc s bydlením od nikoho.
Přísnější pravidla pro realitky jsou tu. Ochrana klientů má ale díry
V minulém týdnu vyšel ve Sbírce zákonů Zákon o realitním zprostředkování, který začne platit od 3. března. Jedná se o vůbec první samostatnou úpravu této oblasti. Cílem zákona je ochránit běžné občany, klienty realitních kanceláří. Makléřům tedy ve vztahu k lidem, kteří kupují nebo prodávají nemovitost, přibudou nové povinnosti.
Realitní zprostředkování dosud nebylo regulováno speciálním zákonem. Jednalo se o volnou živnost, provozovat tuto činnost tedy mohl prakticky kdokoliv, stačilo ohlášení na živnostenském úřadě.
Nově se realitní zprostředkování stává vázanou živností. Makléř bude muset živnostenskému úřadu doložit, že splňuje podmínky odborné způsobilosti. To může doložit několika způsoby, buď diplomem z magisterského studia v oboru práva, ekonomie nebo stavebnictví. Má-li makléř pouze bakalářský titul a alespoň jeden rok praxe, může si doplnit kvalifikaci absolvováním mezinárodně uznávaného kurzu zaměřeného na nemovitosti. Jestliže má makléř aspoň tři roky praxe, postačí mu středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Pro ostatní bude bez ohledu na vzdělání a délku praxe bude možnost se na realitního zprostředkovatele rekvalifikovat, tedy absolvovat zkoušku odborné způsobilosti u někoho s potřebnou akreditací od ministerstva pro místní rozvoj.
Další podmínkou je bezúhonnost, která se prokáže výpisem z rejstříku trestů. Nesmí jít o osobu, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním realitního zprostředkování.
Atlascen.cz ukazuje reálné prodejní ceny bytů a domů v Česku
https://www.lupa.cz/aktuality/atlascen-cz-ukazuje-realne-prodejni-ceny-bytu-a-domu-v-cesku/
Realitní startup Reas fungující od roku 2017 spustil aplikaci, která v mapě zobrazuje ceny, za které byly reálně prodány byty a domy v Česku. Atlas cen vychází z údajů v katastru nemovitostí, startup k nim ale přidává další související informace. Například jak dlouho se byt prodával,
o kolik procent za tu dobu klesla jeho cena, odkaz na minulé i stávající vlastníky, případně fotografie z inzerce.
Katastrálnímu úřadu se zveřejnění dat nelíbí a považuje je za nezákonné.
Firma tvrdí, že veškerá data, která ukazují, jsou veřejně přístupná, navíc s nimi katastrální úřad běžně obchoduje. Z aplikace již firma odstranila fotografie domů a bytů, které byly původně u některých nemovitostí, a také odkaz na vlastníky nemovitostí v katastru.
