Chystáte se pronajímat byt a zvažujete, zda přepsat energie na nájemce či ne? Vhodné řešení vychází především ze způsobu pronájmu bytu a také z toho, komu byt pronajímáte. Podíváme se, jaké máte možnosti.
V prvé řadě je dobré si ujasnit, jaké platby můžete případně nechat na samotném nájemníkovi. Zákon vám to umožňuje v případě dodávek elektřiny a plynu. Naopak nesmíte převádět povinnost hradit vodné a stočné a teplou vodu z tepláren.
Řešení vyúčtování elektřiny a plynu je pak v zásadě trojí:
- můžete přepsat energie na nájemníka a nechat vše zcela v jeho režii,
- stanovit měsíční zálohy a provádět roční vyúčtování,
- stanovit fixní poplatky dle dosavadní spotřeby a vyúčtování neprovádět.
Přepis energií na nájemníka
Přepisovat energie na nájemníka se vyplatí spíše u dlouhodobých a střednědobých nájmů. Placení a kontrolování spotřeby pak bude logicky plně v jeho režii. Tím vám samozřejmě odpadá množství energie vynaložené na komunikaci s dodavatelem služeb, kontrolu vyúčtování a komunikaci s nájemcem ohledně následného vyúčtování a plateb. Na druhou stranu nebudete mít platby pod kontrolou, takže je dobré o nájemci alespoň něco vědět, abyste neriskovali, že platit vůbec nebude a dodavatel vám elektřinu odpojí.
K přepisu je vhodné se společně s nájemcem sejít a zaznamenat aktuální stavy měřičů ke dni převodu. Pokud se již znáte (jde například o kamaráda či příbuzného) a nájemce vám důvěřuje natolik, že vás nechá vše odečíst samotné, je vhodné si pořídit jako důkaz alespoň fotografii. Pokud u elektřiny využíváte dva tarify, pak je nezapomeňte odečíst oba. Následně budete potřebovat vyplněný formulář, který naleznete na stránkách poskytovatele energií a nájemní smlouvu.
Způsoby převodu
Způsoby převodu se liší, záleží na vašich preferencích. Zpravidla lze ale vše vyřešit online. Nový nájemce vám může udělit pro tyto účely plnou moc a vy za něj můžete přímo smlouvy uzavřít, případně necháte vše na něm samotném.
Nevýhodou této varianty je enormní množství administrace, pokud jde o krátkodobé nájmy a velmi často může dojít k situaci, kdy je mezi dvěma nájemci časová prodleva, v níž budete převádět energie opět na sebe.
Stanovení měsíčních záloh a provádění vyúčtování
Zejména u krátkodobých nájmů volí pronajímatelé tuto variantu. Podle dosavadní spotřeby stanoví v nájemní smlouvě zálohy a ty jsou pak na základě ročního vyúčtování vyúčtovány nájemci.
Velkou výhodou je, že máte kontrolu nad platbami, víte, že je vše řádně uhrazeno a volíte si sami dodavatele.
Nevýhodou je pochopitelně větší složitost výpočtu. Ceny můžete spočítat sami na základě znalosti ceny energie a odečtu stavu měřičů při odchodu nájemce, případně počkat na roční vyúčtování od dodavatele. Pokud se ale v bytě vystřídá během roku více nájemců, průběžnému sledování stavu měřičů se tak jako tak nevyhnete.
Druhou nevýhodou, či přímo rizikem, je pak situace, kdy nájemce vám přestane platit nájem, včetně záloh a vám pak vznikají další výdaje. Toto riziko ale v různých obměnách existuje v podstatě u všech variant.
Stanovení fixních poplatků
Máte-li v nájemce určitou míru důvěry a on ve vás, může být toto řešení ideální. Vy odhadnete, jaká spotřeba v bytě průměrně bývá a zda je třeba zvýšit nájem (to se může výrazně lišit v zimních a letních měsících v závislosti na způsobu vytápění), převedete ji na koruny, lehce nadhodnotíte a tuto částku stanovíte jako fixní v rámci nájemní smlouvy.
Odpadne vám tak složité papírování, s nímž se setkáváte u převodu energií, stejně jako výpočty přeplatků a nedoplatků v případě zálohového systému.
I zde samozřejmě nějaké riziko hrozí, a to kupříkladu, pokud si například nájemce bude plynovými kamny vytápět na pětadvacet stupňů, s čímž jste ve svém výpočtu spotřeby nepočítali. Takové extrémy se dají ale případně ve smlouvě ošetřit.
Pokud si energie účtujete tímto způsobem, zvyšují se vám také příjmy, což může mít vliv na váš obrat a povinnosti s ním spojené (především registrace jako plátce DPH).
