Každá fyzická osoba, která pronajímá byt, případně jinou nemovitost, má dle současného právního řádu povinnost příjmy plynoucí z nájmu řádně zdanit. Jak příjmy zdanit upravuje zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).
Zákon přitom u fyzických osob rozlišuje dvě možnosti. První varianta upravuje příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (obecně majetek, který slouží fyzické osobě – podnikateli k podnikání). Druhá varianta upravuje příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů. Ustanovení je určeno pro fyzické osoby, které nemovitost neužívají, avšak berou z něj užitky a nechtějí jako pronajímatelé podnikat. Pro úplnost pak platí, že z hlediska daně z příjmů fyzických osob je příjem z nájmu či podnájmu příjmem podle tohoto ustanovení i v případě, kdy fyzická osoba pronajímá nemovitost, kterou má sama v nájmu či podnájmu. V souladu s principem a maiori ad minus pak ustanovení platí nejen pro celou nemovitost (byt), ale i pro její část (pouze jeden pokoj).
Máte dvě možnosti
Máte dvě možnosti
Základem daně jsou příjmy plynoucí z nájmu. Ten lze přitom snížit o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z nájmu. Poplatník má dvě možnosti, jakým způsobem uplatnit výdaje. Může uplatnit prokazatelně vynaložené výdaje, tedy ty výdaje, které přímo souvisí s nájmem, a to i vyšší než jaké příjmy obdrželi z nájmu (musí je však reálně něčím doložit, povinné je v takovém případě předložit evidenci výdajů). Pak by základ daně byl nulový a tedy i samotná daň by byla nulová. Zadruhé může uplatnit paušální náklady ve výši 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše však do částky 600.000,- Kč. Druhá varianta je tedy výhodná pro ty poplatníky, kteří na dosažení příjmů z nájmu nevynaložili výdaje dosahující 30 % příjmů z nájmu. Způsob uplatnění výdajů přitom nelze zpětně měnit (např. dodatečným daňovým přiznáním). Pro úplnost, příjmy a výdaje se uvádí v příloze číslo 2 k daňovému přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Danit musí každý
Danit musí každý
Z výše uvedeného je patrné, že není rozhodující, zda pronajímatel pronajímá předmět nájmu krátkodobě, střednědobě či dlouhodobě. Daňovou povinnost má vždy, bez ohledu na dobu nájmu. Důležité je zejména vést si řádnou evidenci příjmů a výdajů. Byť pro evidenci příjmů a výdajů z nájmu neexistují žádná formální pravidla, je zásadní, aby bylo možno ze záznamů jasně vyčíst potřebné údaje, a tak bylo možné příslušnému úřadu předložit řádné daňové přiznání.
