V České republice máme takový krásný zvyk, přezouváme se. Někteří ho nazývají zlozvykem, jiní si ho nemohou vynachválit. Posuďte sami. Přezouváme se především u sebe doma a někteří to dodržují i v práci. To by bylo ještě v pořádku. Horší je, že k tomu nutíme svoje návštěvy. Každý návštěvník si ale přece může vždy vybrat z pestré nabídky papučí. Lákavé.
Hlavním důvodem tohoto zvyku je především hygiena. Boty se venku zašpiní a my přece rozhodně nechceme mít ten bordel doma na podlaze. Díry v ponožkách, nemístný charakteristický zápach, to všechno jde stranou. Nad výběrem ponožek si proto musíte dát opravdu záležet. Navíc nohy si bez bot krásně odpočinou a vyvětrají, co je velice zdravé a pohodlné.
Historie českého vyzouvání
Česká tradice přezouvání se spojuje především s obdobím komunismu. Tím prvotním spouštěčem přezouvání se ale stal slavný Tomáš Baťa, výrobce obuvi. Ve 20. letech minulého století začal vyrábět přezůvky, jednalo se o takzvanou domácí obuv, která vysloveně lákala české nohy k odpočinku: "Noha v teple, nemoc v pekle." "Hned se nám to lépe učí, když vklouzneme do papučí."
Umocnění českého přezouvání nastalo v souvislosti s budováním socialistických sídlišť v 60. letech. Lidé se do panelákových bytů často museli stěhovat dřív, než bylo všechno dostavěné. A když žijete na takové stavbě, není dobré chodit doma v botách. A přinést tak pokaždé domů nadílku ve formě krásné hromady bahna.
Česká republika není svým zvykem jedinečná
I v dalších zemích světa se tento roztomilý zvyk zakořenil. Vyzouvají se také v Japonsku, islámských zemích, ve Skandinávii, některých částech Kanady, samozřejmě na Slovensku, v Maďarsku a někdy také v Rakousku nebo Německu.
Co na to etiketa
Přezouvání na návštěvě je "etický zločin". Představte si, že se vystrojíte, perfektně sladíte oblečení se vším všudy a na návštěvě dostanete na přezutí růžové crocsy. To opravdu ne. Přezouvání je ale vnímáno často jako slušnost, takže nemáme na výběr. Čím dál více se setkávám s lidmi, kteří svoji návštěvu k zouvání nenutí, především v letních měsících. To vítám velice pozitivně a věřím, že etických zločinů ve jménu slušnosti a dobrého jména se budu muset dopouštět čím dál tím méně. Vyzouvat se je super, ale jen u sebe doma, v čajovně nebo s partou blízkých přátel. Jinak opravdu ne.
