Proč se Češi vyzouvají?

Hlavním důvodem tohoto zvyku je především hygiena. Boty se venku zašpiní a my přece rozhodně nechceme mít ten bordel doma na podlaze. Díry v ponožkách, nemístný charakteristický zápach, to všechno jde stranou. Nad výběrem ponožek si proto musíte dát opravdu záležet. Navíc nohy si bez bot krásně odpočinou a vyvětrají, co je velice zdravé a pohodlné.

Česká tradice přezouvání se spojuje především s obdobím komunismu. Tím prvotním spouštěčem přezouvání se ale stal slavný Tomáš Baťa, výrobce obuvi. Ve 20. letech minulého století začal vyrábět přezůvky, jednalo se o takzvanou domácí obuv, která vysloveně lákala české nohy k odpočinku: "Noha v teple, nemoc v pekle."  "Hned se nám to lépe učí, když vklouzneme do papučí."

Umocnění českého přezouvání nastalo v souvislosti s budováním socialistických sídlišť v 60. letech. Lidé se do panelákových bytů často museli stěhovat dřív, než bylo všechno dostavěné. A když žijete na takové stavbě, není dobré chodit doma v botách. A přinést tak pokaždé domů nadílku ve formě krásné hromady bahna. 

I v dalších zemích světa se tento roztomilý zvyk zakořenil. Vyzouvají se také v Japonsku, islámských zemích, ve Skandinávii, některých částech Kanady, samozřejmě na Slovensku, v Maďarsku a někdy také v Rakousku nebo Německu.

Přezouvání na návštěvě je "etický zločin". Představte si, že se vystrojíte, perfektně sladíte oblečení se vším všudy a na návštěvě dostanete na přezutí růžové crocsy. To opravdu ne. Přezouvání je ale vnímáno často jako slušnost, takže nemáme na výběr. Čím dál více se setkávám s lidmi, kteří svoji návštěvu k zouvání nenutí, především v letních měsících. To vítám velice pozitivně a věřím, že etických zločinů ve jménu slušnosti a dobrého jména se budu muset dopouštět čím dál tím méně. Vyzouvat se je super, ale jen u sebe doma, v čajovně nebo s partou blízkých přátel. Jinak opravdu ne.