Přinášíme vám souhrn toho podstatného, o čem se psalo v českých médiích o tématu PROPTECHU, pronajímání, realit a developmentu. Každý týden pro vás připravujeme výběr těch nejdůležitějších článků, ke kterým přidáváme krátkou anotaci a odkaz na původní zdroj.
Týden od 13. ledna 2020
V některých čtvrtích přísnější dohled. V centru Brna vznikne nová památková zóna
Město Brno a památkáři mají v plánu během letošního roku vyhlásit v centru Brna novou památkovou zónu. Návrh se týká brněnských částí v těsné blízkosti středu města, jako například Špitálka, Mosilana, Vlněna nebo Žlutý kopec. Střed města spolu s některými dalšími částmi jsou od roku 1989 městskou památkovou rezervací. V roce 2013 pak navrhli památkáři ministerstvu kultury vyhlášení památkové zóny v Brně. Památková zóna by však neměla bránit v dalším urbanistickém vývoji města.
Zákon o bydlení nabírá skluz, varuje ČSSD. Má pomoci samoživitelkám nebo seniorům
Lidem, kteří nedosáhnou na hypotéku, anebo si ji nemohou dovolit, by měl pomoci připravovaný zákon o dostupném bydlení. Ten se chystá předložit ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podobný zákon se už v minulém volební období pokoušela prosadit ČSSD. Dostálová by měla předložit návrh zákona koncem tohoto roku.
Institut pro rozvoj Prahy představil nové vizualizace stanic metra D. Sklidil kritiku, že u vstupů chybí přístřešky
Zastupitelé města a zástupci Dopravního podniku hlavního města Prahy ukázali, jak by měla vypadat plánovaná trasa metra D, která povede z Pankráce do Depa Písnice. Přiblížili návrhy nejen jednotlivých zastávek, ale také jejich okolí. Vizualizace vstupů do metra se setkaly s kritikou kvůli chybějícímu zastřešení. Argumentem proti této kritice je podstatně lepší přehlednost prostoru a také fakt, že např. při dešti se i při zastřešení dostane voda na schodiště z mokrých bot, deštníků apod. Návrhy okolí stanic zahrnují kupříkladu vodní plochu, nová parkovací místa, stanici Olbrachtova zkrášlí malba působící jako prostorový obraz, stanice Pankrác pak má být vybavena LCD obrazovkou opticky zvětšující prostor.
V Praze se loni zahájila stavba nejvíce bytů od roku 2008. Oproti předloňskému roku se výstavba zdvojnásobila
V roce 2019 bylo v Praze zahájeno kolem pěti tisíc staveb bytů v bytových domech. roku zahájila stavba 4969 bytů v bytových domech. To je nejvíce od roku 2008. Kolem 70% staveb bylo zahájeno v severovýchodní části Prahy (Praha 3, 8, 9, 10, 14, 15), kde bydlí jen necelých 30% obyvatel Prahy. Naopak nejméně staveb bylo zahájeno v Praze 4, 11 a 12, přičemž v těchto městských částech bydlí kolem 300 tisíc lidí. Z uvedeného vyplývá, že bytová výstavba v Praze je poměrně nerovnoměrná. Během posledních let Praha zaznamenala bytovou krizi a neustále stoupající ceny za bydlení. Řešením pro stále stoupající ceny bydlení má být rychlejší povolování staveb a další opatření. Jednodušší a rychlejší povolování staveb má přinést očekávaný stavební zákon, který vy měl začít platit v roce 2021.
Chalupy jako investice: V okolí velkých měst za dva roky podražily v průměru skoro o milion
V Česku má stále tradici chatařství a chalupářství. Kořeny můžeme hledat v minulém režimu, kdy si tak lidé vynahrazovali nemožnost cestování do zahraničí. I v současnosti má více než jedna třetina Čechů chatu či chalupu. A poptávka po chalupách dokonce sílí. Je ovlivněna jednak zdražením dovolených v některých zahraničních turistických destinacích, horší bezpečnostní situací např. v Tunisu nebo v Egyptě, dalším faktorem je ekonomika, které se daří. Lidé tak investují volné prostředky. V neposlední řadě je zde také vliv stále rostoucích cen nemovitostí a horší dostupnost hypoték, kdy spousta lidí na vlastní bydlení, natož ve městě, zkrátka nedosáhne. Zvyšuje se tedy počet lidí, kteří se nastálo přesouvají do rekreačních oblastí, přičemž největší zájem je o rekreační objekty v dojezdové vzdálenosti velkých měst. Ceny chat a chalup se pohybují od 250 000 Kč – menší objekty například se zahrádkou, vhodné jen na příležitostné přespání, až po desítky milionů korun, kdy jde o honosné objekty a velké pozemky. V roce 2019 se průměrná cena rekreačních objektů v Česku pohybovala kolem 1,7 milionů Kč. Část vlastníků rekreačních objektů střídá jejich využití, částečně k vlastní rekreaci a částečně k pronajímání.
Příspěvek na bydlení 2020. Spočítejte si, kolik dostanete
Účelem příspěvku na bydlení je pomoc státu jednotlivcům a rodinám s tak nízkými příjmy, že nejsou schopni pokrýt náklady na bydlení, přesněji řečeno zaplatí za bydlení více než 30% (v Praze více než 35%) svých příjmů. Posuzují se vždy příjmy za předcházející kalendářní čtvrtletí, a to příjmy všech osob, které mají v bytě či domě trvalé bydliště. Kromě posouzení příjmů je získání nároku na příspěvek na bydlení podmíněno dalšími kritérii. Žadatel musí mít v bytě, na který příspěvek žádá, trvalé bydliště. Důležité pro posouzení nároku jsou náklady na bydlení, včetně energií, vodného a stočného, poplatky za rozhlas a televizi, náklady na pevná paliva, a také poplatek za odvoz komunálního odpadu. V potaz se bere i to, zda žadatel bydlí ve vlastním bytě, v družstevním, nebo v nájmu. Nově by se mělo při rozhodování o nároku na příspěvek na bydlení přihlížet i k pracovní aktivitě osob pobírajících příspěvek, a také to, zda své děti posílají do školy. Na jednu nemovitost je možné pobírat příspěvek jen jednou. Jde-li například o manželský pár, může příspěvek na bydlení pobírat pouze jeden z partnerů.
V Praze bydlení zřejmě nezlevní. Vláda snížení daní v metropoli odmítla
domaci/v-praze-bydleni-zrejme-nezlevni-vlada-snizeni-dani-v-metropoli-odmitla-1365923
Podle vlády by díky snížení sazby daně z přidané hodnoty na nákup bytů z 15% na 10% přišly veřejné rozpočty přibližně o 6 miliard korun ročně, přičemž vzhledem k nabídce a poptávce by se ceny bytů snížit nemusely. Změny navržené pražskými zastupiteli se měly týkat daně z nabytí nemovitosti a daně z příjmu. Daň z nabytí nemovitosti by neplatili ti, kdo kupují nemovitost pro vlastní bydlení, pokud by současně splňovali podmínku, že jinou nemovitost nevlastní. Totéž by platilo pro bytová družstva při splnění stejné podmínky. Dále se jednalo o možnost daňových odpočtů na pořízení bytu jak do soukromého vlastnictví, tak i do družstevního. Byla by tak možnost odečíst zaplacené úroky od základu daně. Obce i kraje by si polepšily, ovšem na úkor státního rozpočtu, který by přišel ročně o 12 miliard korun.
